Předposlední dubnovou středu jsme zahájili společným přivítáním a připomenutím významu Světového dne Země. Žáci byli rozděleni do vyvážených pracovních skupin, z nichž každá získala patrona, zvoleného z řad 5. C. Nejprve jsme společně pozdravili slunce jógovou sestavou a poděkovali za příjemné ráno slibující slunný den.
Celé dopoledne bylo protkáno pečlivě připravenými aktivitami zaměřenými na různé oblasti. Nejdříve si však děti v okolí hřiště musely najít složky s úkoly a mapkou. Pro Bobry, Jeleny, Křečky, Sovy a Sysly byly některé úkoly hračkou, jiné je trošku potrápily a poradní hlas dostaly i paní učitelky. Děti v týmech si osvěžily pravidla pohybu chodců v silničním provozu, zásady chování v lese a zopakovaly si, jak se k přírodě a v přírodě chovat.
V další etapě pracovaly s mapou, podle které postupovaly k dalšímu stanovišti v Horní Palavě. U potoka Žižlavice – Pod Sanatorkou žáci vyhledávali informace a zajímavosti ze života chráněných živočichů za pomoci výukových karet, které zapisovali do pracovních listů. Úkol byl náročnější, ale někteří přitom stihli ještě po cestě uklízet odpadky v blízkém okolí potoka, v lese, vytřídit je a uklidit na vyhrazená místa.
Na třetím stanovišti žáci opět hledali ukryté složky s úkoly a otázkami. Les a lidé nebylo tématem pouze teoretickým, součástí byl také praktický úkol – nasbírat suché větvičky na oheň. Pomocí mapy nás ti nejsvižnější z týmů sami dovedli do cíle – na kynologické cvičiště Feneček. Díky ochotě a laskavosti vedoucí klubu jsme si zde mohli opéct párky, odpočinout si nebo se protáhnout a zasportovat si. Po společném úklidu zázemí se žáci s třídními učitelkami vrátili zpět do školy.
Kvůli velkému ohlasu jsme ve škole přidali ještě společnou hodinu prvouky, kde jsme se opět ve skupinkách věnovali dalšímu důležitému úkolu – recyklaci.
Z reakcí žáků:
„Nejvíc se mi líbilo rozdělávání ohně a opékání špekáčků.“
„Pěkně jsme si to užili všichni dohromady, našel jsem nové přátele.“
„Děkujeme za to, že jsme tam mohli být, a za připravenou hru!“
„Mám novou kamarádku z páté třídy, se kterou jsme si vzájemně vyměnily dárečky.“
Spolupráce třeťáků a páťáků ze Salmovky rozhodně nebyla na škodu – učili se jeden od druhého, pomáhali si a všechno dělali rádi, se zájmem a nadšením. Společně jsme tak prožili minimálně jeden krásný den a věnovali ho naší planetě. A to není málo. Co myslíte?
Třídy 3. B a 5. C, T. Tronečková, M. Oherová a I. Čepová
